Paradoxy dnešního světa

Dnes máme větší domy a menší rodiny.

Víc možností, ale míň času.

Máme víc titulů, ale míň zdravého rozumu.

Víc vědomostí, ale míň soudnosti.

Máme víc odborníků, ale také víc problémů.

Víc zdravotníků, ale méně starostlivosti.

Utrácíme příliš bezstarostně.

Smějeme se málo.

Jezdíme rychle.

Zlobíme se brzy.

Udobřujeme se pozdě.

Čteme málo.

A modlíme se velmi zřídka.

Znásobili jsme naše majetky, ale zredukovali naše hodnoty.

Mluvíme mnoho, milujeme málo.

A podvádíme příliš často.

Učíme se jak vydělat na živobytí, ale ne jak žít.

Přidali jsme roky životu, ale ne život rokům.

Máme vyšší budovy, ale nižší charaktery.

Širší dálnice, ale užší obzory.

Myslíme víc, ale vnímáme míň.

Kupujeme víc, ale těšíme se z toho míň.

Cestujeme na měsíc a zpět, ale máme problém navštívit souseda.

Dobýváme venkovní vesmír, ale ne vnitřní svět.

Rozbili jsme atom, ale ne naše předsudky.

Píšeme víc, učíme se míň.

Plánujeme víc, dokončujeme míň.

Naučili jsme se pospíchat, ale čekat ne.

Máme vyšší platy, ale nižší morálku.

Máme vyšší kvantitu, ale nižší kvalitu.

Máme dva platy, ale víc rozvodů.

Máme krásnější domy a v nich neúplné rodiny.

Vytvořili jsme víc počítačů pro víc informací, ale méně komunikujeme.

A proto mysleme na to, že každý den, který žijeme, je zvláštní příležitostí.

Vyhledávejme vědomosti, víc čtěme, víc přemýšlejme.

Řekněme svým blízkým, že je máme rádi.

Věnujme se jim, poslouchejme, co nám říkají.

Neodkládejme nic, co přináší radost a smích d našich životů.

Seďme na verandě a obdivujme výhled bez toho, abychom věnovali pozornost svým potřebám.

Navštěvujme místa, která máme rádi, dělejme to, co nás baví.

Život je řetěz radostných momentů, není jen o přežití.

Každý den, každá hodina, každá minuta je výjimečná.

A nevíme, jestli třeba není poslední.

Odstraňme ze svého slovníku fráze jako „někdy jindy“ a „příště“.

Pokud jsme příliš zaměstnaní najít si čas, zastavit se a přemýšlet,

pokud si říkáme, že to uděláme někdy jindy, příště,

pamatujme, že příště už se zastavit třeba nestihneme,

protože žádné příště už nemusí být......