K tomuto městu mám hluboký citový vztah. Není divu,
je to místo,
kde jsem se
narodila (mimochodem stejně jako
slavný operetní
skladatel Franz Lehár nebo velikán maďarské literatury Mór Jókai)
Komárno leží na místě, kde se Váh vlévá do Dunaje.....
Tohle
je Váh. Bydlela jsem jen pár metrů od jeho břehu.
A s lítostí
připouštím,
že si ho ve svých vzpomínkách dnes už vůbec nevybavím.
A Dunaj, vlastně spíš jen
mrtvé rameno Dunaje, které dnes
slouží
jen říční dopravě, nejspíš jako překladiště. Komárno bývalo
kdysi
velice známou loděnicí, která vznikla koncem
19. století a nejdříve
nabízela
jen jednoduché opravy
říčních lodí a člunů. Dnes má ve
své
výrobní historii více než 1
900 námořních a říčních plavidel
různých
typů, včetně osobních lodí, tankerů,
remorkérů, člunů a
víceúčelových nákladních lodí. Její sláva už
ale nejspíš pominula....
Tak
aspoň přístav. Bezesporu má nejen za soumraku své kouzlo....
Komárno historicky patří
mezi nejstarší města na Slovensku. Má za
sebou bohatou historii a není divu. Takto strategicky
významná místa
byla osidlována již v dávnověku. Městská práva Komárnu udělil král
Béla IV. už v roce
1265.
Pevnostní systém, který byl v 19. století nejsilnější obrannou
stavbou
v Rakousko-Uhersku, je výrazný i dnes.
První pevnosti tu vznikly už
za dob bojů proti Turkům.
Když později turecké nebezpečí pominulo
přestaly se hradby udržovat,
chátraly a v 18. století byly navíc dvakrát
poničeny zemětřesením. K obnovám a úpravám pevnostního systému
došlo pak znovu za napoleonských válek. Opevnění se pak
postupně
dobudovávalo několik
desetiletí, jeho konečná podoba je z roku 1877.
Komárno bylo čistě maďarské až do roku 1918. Ačkoliv vyhlášením
Československa se stalo součástí nové země Slovenské, Maďaři se ho
nechtěli vzdát a vypukl ozbrojený boj, který byl nakonec neúspěšný.
Původní jedno město bylo rozděleno ve dvě. Jižní část, přesněji jen
malé předměstí, která zůstala Maďarku, začala být reorganizována
na město a dnes patří k významným železničním křižovatkám. Dnes
se jmenuje Komárom. Komárno se naopak stalo významným česko-
slovenským přístavem na Dunaji.
Obě města spojuje Alžbětin most postavený na konci
19.století, který
býval hraničním přechodem.
Večer má romantickou atmosféru...........
Maďarská menšina
v Komárně však i dnes tvoří více než šedesát
procent. Městu zůstal do jisté míry maďarský charakter a dvojjazyčné
nápisy jsou běžné. V Komárně se nachází i maďarská univerzita, jako
jediná na Slovensku. Často slyším otázku, jestli spolu obě strany ještě
i dnes bojují. Co myslíte?
Odpovědí je možná mimořádná turistická atrakce Komárna.
Jmenuje
se Nádvoří Evropy a vyrostlo v historickém
centru města v letech
1999 - 2000.
Je to jedinečné
stavební dílo architektů
z Ateliéru
Evropa. Na nádvoří stojí domy
představující typickou
architekturu
45 evropských zemí a regionů. Nebudí
to dojem nějakých hádek J.
Slyšela
jsem jednou i názor, že Komárno je to
nevkusné město, plné
paneláků
a Budovatelských monster. Možná ano, ale město,
které je
vyhlášenou
památkovou zónou a dokázalo si uchovat
čtyři desítky
památek
a dokonce tři kulturní památky, by stálo určitě za zmínku i
kdybych
se v něm nenarodila.
Tohle jsou naopak místa, která si ve vzpomínkách
vybavím dobře J.
Římsko-katolický kostel sv. Rozálie,
klasicistická stavba vybudovaná
V letech 1840-1843 a vodárna, pro Komárno
tak typická.....