ALTERNATIVNÍ A AUGMENTATIVNÍ KOMUNIKACE

Komunikace je výměna a sdílení informací s ostatními lidmi, možnost podělit se s nimi o svoje myšlenky pocity, otázky, potřeby.

Pokud vycházíme z toho, že komunikace je přirozenou potřebou každého člověka, pak komunikovat chceme. Pokud chcemem komunikovat, musíme mít informaci, o kterou se chceme podělit. Dále musíme mít někoho, kdo naši informaci vyslechne. Musíme mít komunikačního partnera. Komunikačního partnera si můžeme zvolit. Ale abychom mohli navázat nějakou komunikaci, musíme mít možnost komunikačního partnera vyhledat a navázat komunikaci kdykoliv potřebujeme. Pokud komunikačního partnera najdeme a navážeme komunikaci, musíme znát ještě způsob přenosu sdělení, způsob, jakým informaci srozumitelně předáme. Nakonec potřebujeme od komunikačního partnera zpětnou vazbu, abychom si byli jistí tím, že naše informace byla správně pochopena.

Celá komunikace vlastně probíhá podle podobného modelu:

Informace – komunikační partner – navázání komunikace – způsob přenosu informace – zpětná vazba

Většina z nás je celý život obklopena lidmi, žijeme mezi lidmi a s volbou komunikačního partnera problém nemáme. Pro většinu z nás je navázání komunikace přirozenou věcí, ale imobilní člověk, člověk s narušenými komunikačními schopnostmi, nebo člověk s těžkými poruchami omezujícími sociální vazby, tuto možnost nemá.

Všichni se pohybujeme se ve stejném světě. Většinou mluvíme stejnou řečí, dokážemě používat mluvené slovo stejně tak dobře, jako výrazová gesta. A hlavně jim rozumíme.

Nejběžnějším způsobem přenosu sdělní je pro většinu z nás mluvená řeč. Pro toho, kdo trpí závažnou poruchou řeči nebo komunikace, slouží metody AAK.

A = alternativní : náhradní

A = augmentativní: rozšiřující a podporující

K = komunikace: přenos a předávání informací

Alternativní komunikace nabízí možnosti náhrad za mluvenou řeč. Metody augmentativní komunikace se zaměřují na rozšíření forem dorozumívání, které už používáme. Rozšiřují slovní zásobu slov, obrázků nebo gest.

Význam AAK je nepochybně ve zprostředkování komunikace lidem, kteří nemohou využívat běžné formy dorozumívání. Pomáhá těmto lidem zapojit se do společnosti, usnadňuje jim vytváření sociálních vazeb a kontaktů. Zmírňuje pocit vyčelenění, pocit nepochopení a samoty. V neposlední řadě napomáhá ke zvýšení sbevědomí. Rozvinutá forma alternativní komunikace přináší možnosti dalšího rozvoje, dává člověku možnost vyjádřit i jiné, než základní životní potřeby. A člověk se cítí být víc člověkem.

Pokud neporozumíme způsobům vyjadřování člověka s komunikační poruchou, není to jeho chyba. Neví to pouze chyba toho, kdo se nám snaží nějakou informaci sdělit. Je to především naše chyba, protože nedokážeme slyšet a pochopit.

Alternativní komunikace je náhradou za mluvenou řeč. Alternativní znamená jakoukoliv náhradu. Právě proto, aby nás komunikační partner pochopil, musí mít alternativní komunikace nějakou srozumitelnou formu, musí vytvářet snadnou zpětnou vazbu. K ničemu nám nebude, pokud zvolíme takovou formu alternativní komunikace, které porozumí jen osoba s komunikační poruchou, nebo její nejbližší okolí.

Metody AAK

· Bez pomůcek – tyto metody jsou založené na využití prostředků neverbální komunikace, jakými jsou oční kontakt, gesta nebo znaky.

· S pomůckami – může se jednat o technické pomůcky, jakými jsou různé komunikátory či pomůcky s hlasovým výstupem. Metody netechnické pak zahrnují komunikaci pomocí obrázků, symbolů, piktogramů, či pomocí písma. Mezi metody AAK využívající nějaké pomůcky, patří i metody podpůrné. Mezi ně řadíme sociální a globální čtení a třeba bazální stimulaci.

Metody AAK bez pomůcek

Prostředky neverbální komunikace používá každý z nás. Třeba jako doplněk k mluvené řeči. Jsou to cílené pohledy očí, gesta, kterými často nevědomky doprovázíme mluvená slova. Pokud nekomunikujeme běžným způsobem, mohou gesta a výraz tváře do jisté míry vyjádřit okolí naše přání i naše potřeby. Ne vždycky ale okolí pochopí, co chceme vyjádřit. K přesnější komunikaci pak slouží manuální znaky. I manuální znakům dáváme nějakou formu.

Znak do řeči

Znak do řeči není znakovou řečí. Znaková řeč je mezinárodně uznávaným jazykem a nepatří mezi metody AAK!!

Znak do řeči je jednodušší, využívá řeči těla, tj. přirozená gesta a mimiku.

Vychází z výrazových prostředků, kterými většinou zcela podvědomě každý člověk doprovází svojí řečovou komunikaci. Pomocí takových prostředků většina lidí dokáže vyjádřit některá přání a skoro všechny pocity.

Znakování do řeči je postavené na tom, že si je pro potřebu komunikace vytvoříme sami. Konkrétní znaky vycházejí z přirozených vlastních gest. Například když někoho vítám, napřáhnu k němu ruku. A z tohoto gesta si třeba vytvořím znak pro pozdrav.

Pokd si znak vytvoříme a začneme jej používat, je důležité doprovázet je mluveným slovem. Usnadníme tím obtížně komunikujícímu člověku pochopení celého znaku.

Nevýhodou znaků do řeči je malá univerzálnost. Znakům často rozumí jen člověk s komunikační poruchou a často jen jeden komunikační partner. Výhodou je naopak snadná dostupnost znaků, která vychází z přirozených gest a symbolů.

Makaton

Je neverbální komunikační systém vytvořený z manuálních znaků a symbolů. Slovník Makatonu je mezinárodní a při využívání této metody je důležité tento mezinárodně uznávaný systém respektovat. Každý znak je vždy doprovázen mluvenou řečí. Obvykle se neznakují všechna slova ve větě. Důraz se klade jen na ta, která mají pro smysl celého sdělení podstatný význam. Slovník Makatonu obsahuje 350 slov uskupených do osmi částí podle náročnosti a obsahu. Znakování v Makatonu je snadné, srozumitelné, rychlé a dostupné. Většinu znaků používáme nevědomky i v běžné komunikaci.

Prstová abeceda

Prstová abeceda je soubor symbolů jednotlivých písmen znázorňovaných pomocí prstů jedné nebo druhé ruky. Z písmen se pak skládají celá slova.

Potíž je často v tom, že se člověk soustředí na jednotlivá písmenka a uniká mu obsah sdělení.

Metody AAK s netechnickými pomůckami

Komunikace pomocí grafických symbolů

Komunikace pomocí grafických symbolů vychází z toho, že reálnému předmětu, který symbolizuje určitou situaci, věc nebo potřebu, přiřadíme zjednodušený grafický symbol. Při osvojování nových grafických symbolů se zaměřujeme na to, aby člověk s komunikační poruchou pochopil vztah mezi reálným předmětem a vybraným symbolem. K reálnému předmětu přikládáme obrázek nebo fotografii vyjadřující určitou věc nebo situaci. Teprve potom začneme pracovat se zjednodušeným grafickým symbolem.

Piktogramy

Typů piktogramů existuje více druhů. Některé jsou černé na bílém podkladě, jiné jsou bílé na podkladě tmavém. Setkáváme se s nimi prakticky na každém kroku i v běžném životě. Slouží jen jako znázornění určitého místa nebo činností. Těžko se z nich skládají věty.

Ukázka piktogramů:

Piktogramem snadno vyjádříme nějakou potřebu, hůře se předává nějaké složitější sdělení. Tisk piktogramů na kartičky, které ke komunikaci používáme, je navíc docela nákladný. Toner v tiskárně moc dlouho nevydrží takovou spotřebu barvy.

PESC (Picture ExchangeCommunication Symbols)

PESC je propracovaný soubor grafických symbolů. Obrázky jsou jednoduché, s černými obrysy a většinou barevné. PESC obsahuje v základní verzi kolem 4500 symbolů ze všech oblastí. Ze symbolů se snadno skládají i několika slovní sdělení, dají se jimi vyjádřit i pocity.

Od ostatních komunikačních systémů, které pracují s vizuálními symboly, se liší především tím, že lidé, využívající tyto systémy na obrázky neukazují, ale komunikačnímu partnerovi je přinášejí. Tato výměna umožňuje hned na počátku používání snadno pochopit princip komunikace.

VOKS

VOKS je výměnný obrázkový komunikační systém. Vychází z  komunikačního programu PESC, liší se v některých bodech  metodiky, je upravený a speciálně přizpůsobený pro podmínky v České republice (Mgr. Margita Knapcová).

Základem je výměna fyzické věci za obrázek. Tato komunikace od počátku motivuje, protože osoba s poruchou komunikačních schopností dostává to, co opravdu chce. Tato metoda se používá především při komunikaci s osobami s těžkým mentálním postižením, které význam komunikace nechápou a neumí vyjádřit své potřeby. Grafické symboly VOKS znázorňují činnosti, věci, situace i emoce. Mají široké využití. Jsou to většinou černobílé obrázky, graficky jednoduché, s popisem v horní části obrázků. Při používání obrázků z VOKS se dají snadno sestavovat celé věty.

Komunikace pomocí obrazových symbolů

Obrazové symboly mohou mít jakoukoliv podobu i formát. Může se jednat o obrázky stejně jako o fotografie. Jednotlivými obrázky nebo fotografiemi seznamujeme nemluvící osobu postupně tak, aby si je dokázala spojit s reálným předmětem nebo určitou situací.

Komunikace pomocí písmen a psaných slov

Komunikace pomocí písmen a psaných slov je vhodná pro člověka, který umí číst a psát a je mu pouze v rámci jeho postižení odepřena hlasová komunikace mluveným slovem. Jednotlivá písmena se sestavují do slov a slova pak do vět či do komunikačních tabulek.

Bliss

Komunikační systém Bliss nebyl původně určen jako náhrada či metoda alternativní komunikace pro osoby s komunikačními potížemi. Vznikl jako snaha o vytvoření univerzálního a mezinárodního komunikačního prostředku. Celý komunikační systém vychází z 26 grafických prvků a jejich kombinací se dá vytvořit až 1400 symbolů. Jejich dalšími kombinacemi pak další a další symboly. Logika symbolů umožňuje jejich snadné zapamatování. U osob s těžkým mentálním postižením je tato metoda nepoužitelná.

Ukázka symbolů:

Komunikace předmětová

Komunikaci pomocí předmětů upřednostňujeme tam, kde nemluvící osoba v důsledku svého postižení nedokáže udržet oční kontakt s obrázkem či fotografií. U předmětové komunikace se využívá především hmatových schopností nekomunikujícího člověka. Je důležité si uvědomit, že pro takového člověka daný předmět znamená to, co pro jiného mluvené slovo. Podstatou předmětové komunikace je spojení reálného předmětu s určitou situací nebo potřebou. Např. lžička = mám hlad, bota = chci jít na procházku, šála = je mi zima. Tyto předměty by měly být odlišené od předmětů, které běžně používáme. Například umístěné v průhledném plastovém sáčku nebo přilepené na pevné podložce.

Metody AAK s technickými pomůckami

· Počítače s hlasovým výstupem a speciálním softwarem

· Technické pomůcky s hlasovým výstupem, spínače

· Komunikátory

Podpůrné komunikační metody

Alternativní čtení s využitím globální metody

Alternativní čtení s využitím globální metody používá grafických znaků nebo obrázků. Vychází z toho, že člověk s komunikační poruchou dokáže vnímat i napsané slovo jako celek, jako jistý druh obrázku. Pokud je pod symbolem s obrázkem knihy krátké slovo KNIHA, nekomunikující osoba si spojí obrázek stejně jako napsané slovo s konkrétním předmětem. Při metodických postupech se pak pracuje např. s rozstřihnutým obrázkem, který se skládá, nebo s odstřižením slova od obrázku a s jeho následným přiřazením.

Sociální čtení

Sociální čtení je netradiční podpůrná a pomocná metoda. Uplatní se především při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností a ke zlepšení sociální komunikace. Pomáhá osobám s komunikačními poruchami začlenit se do běžné společnosti. Zaměřuje se především na to, co je pro daného jedince využitelné v běžném životě a co je pro něj blízké. Např. poznávání obalů různého zboží nebo postup při vaření znázorněný obrázky nebo piktogramy.

Sociální čtení umožní postiženým osobám celkovou orientaci v životě, rozvíjí jejich samostatnost a nezávislost.

Facilitovaná komunikace

Facilitovaná komunikace je technika umožňující nemluvícím osobám s postižením komunikovat pomocí ukazování na písmena v komunikační tabulce (pokud umí číst) nebo na obrázky (pokud číst neumí), s pomocí komunikačního partnera. Obrázky nebo písmena mohou být na počítači, tabulce s písmeny, či na obrázkových komunikačních tabulkách. Komunikační partner zajišťuje fyzickou pomoc při vedení ruky, nesmí však ovlivňovat vlastní volbu komunikujícího.

POUŽITÍ METOD AAK V PRAXI

Metod AAK je mnoho. Jedná se o alternativu, o náhradu běžné mluvené řeči. Metody AAK vycházejí individuálně z možností a potřeb osob, které mají z nějakého důvodu omezené komunikační schopnosti. Je důležité zvolit vhodnou komunikační metodu individuálně podle možností a schopností každé osoby s postižením.

Je důležité na podpoře a rozvoji komunikace neustále pracovat. Rozšiřovat slovní zásobu, i když člověk místo slov používá symboly či obrázky. Je nutné neustále motivovat člověka ke komunikaci.

Tak jako se rozvíjí mluvená řeč, rozvíjí se i postupy zvolených metod a systémů alternativní komunikace. Komunikující osoba, která používá ke komunikaci předměty, může zároveň pracovat na tom, aby je dokázala postupně nahradit grafickými symboly, které se snadněji používají. Osoba, která používá ke komunikaci Makaton znaky, může je doplňovat obrázky.

A v neposlední řadě je nutno zajistit podporu okolí nekomunikujícího člověka.

Komunikační partner musí umět rozpoznat snahu nekomunikujícího klienta o navázání komunikace a reagovat na ni. Musí znát způsoby, jak udržet a rozvíjet komunikaci s nekomunikujícím člověkem, jak jej motivovat. Je důležité, aby v komunikaci nepokládal pouze otázky, na které je jednoznačná odpověď ano nebo ne. Musí pokládat vždy jen jednu srozumitelnou otázku, na kterou je možná jednoznačná odpověď.

Musí také dát nekomunikující osobě dostatek času na odpověď. Nesmí zapomínat na to, že nekomunikující osoba potřebuje mít zároveň kontrolu, že komunikační partner jeho sdělení rozumí.

Jednotlivé znaky nebo symboly je pro snadnější použití třeba uspořádat do komunikačních tabulek, tašek nebo knih. Je důležité umožnit k těmto symbolům co nejsnadnější a neomezený přístup.

KOMUNIKAČNÍ TABULE

Komunikační tabule se používají většinou na místech přístupných většímu množství lidí, nejsou individuální, slouží každému, kdo zná použité symboly. Slouží k rychlému a snadnému sdělení informace.

Komunikační tabulky

Komunikační tabulka je pro nekomunikující osobu jako slovní zásoba pro běžně mluvícího člověka. Měla by proto být vždy stejně snadno dostupná a srozumitelná.

Komunikační tabulka může mít různý formát s různým obsahem symbolů. Měla by být chráněná před poškozením a zničením. Do komunikační tabulky umísťujeme jen symboly, které nekomunikující člověk už zná a dokáže je použít.

Komunikační tabulka je vysoce individuální. Může obsahovat jen grafické symboly, jiná jen fotografie, či obrázky. Některé obsahují jen písmenka, další pak fráze a celé věty. V některých je kombinace několika symbolů.

Symboly v komunikačních tabulkách jsou obsahově řazené podle komunikačních potřeb nemluvící osoby. Někdy jsou zaměřené na určitý popis událostí (co dělám, když jdu nakupovat, jdu navštívit lékaře), jindy jsou seskupovány podle témat (jídlo, sport). Někdy se obsahově dotýkají činnosti, kterou má nekomunikující osoba v oblibě (sportovní kluby, výsledky utkání apod.).

Víceúčelová komunikační tabulka Tematická komunikační tabulka

Prima, souhlasím.	Jsem naštvaná.	Kdo?
Jsem nadšená.	Jsem smutná.	Co?
Líbí se mi to.	Jsem zklamaná.	Jaký?
To je bezvadné.	Bojím se.	Který?
Je mi dobře.	Nudím se.	Čí?
Mám tě ráda.	Nelíbí se mi to.	Kolik?

Komunikační tabulka z jednoduchých sdělení a frází

0	1	2	3	4	5	6	7	8	9
+	-	x	:	=	dobře	znovu	nerozumím	!	?
a	á	b	c	č	d	e	é	f	g
h	ch	i	í	j	k	l	m	n	o
ó	p	q	r	ř	s	š	t	u	ú
v	w	x	y	z	ž	konec slova	,	konec věty	.

Komunikační tabulka písmenková

Komunikační knihy

Pokud je komunikačních tabulek více, je vhodné uspořádat je do komunikační knihy. I tyto komunikační knihy mohou mít různou formu.

Komunikační tabulky podle témat Komunikační kniha

komunikační klíčenka

Komunikační symboly jsou uspořádány v menším formátu do klíčenky, která se dá nosit na krku během celého dne. Může být sestavená stejně jako komunikační tabulka jen ze symbolů nebo obrázků, může však být i kombinací různých symbolů. Slouží k rychlému sdělení nějaké informace. Je osobě s komunikační poruchou snadno dostupná.

Komunikační kapsička

Její výhodou je hlavně to, že ji má člověk pořád u sebe. A manipulace s ní je taky snadná

A na závěr :

· Komunikace je opravdu důležitá. Běžná komunikace je různorodá (telefon, mluvené slovo, písmo, skype apod.). AAK komunikace je stejně různorodá, dává mnoho možností.

· Každý symbol znamená pro nekomunikující osobu to samé jako slovo pro komunikujícího člověka

· Žádná snaha o navázání komunikace a nastavení komunikačního kanálu není marná

· Každá metoda AAK se musí přizpůsobit individuálně podle potřeb a schopností jednotlivých nekomunikujících lidí

· Naučit někoho využívat metod AAK je obtížná a dlouhodobá záležitost. Výsledky jsou vidět často až za několik měsíců

· Pokud nastavíme komunikační kanál tak, aby byl srozumitelný pro obtížně komunikujícího člověka, musíme ho učinit srozumitelným i pro okolí. To znamená, že v jeho komunikační knize a komunikačních tabulkách by měl být vložen návod, jak je umí používat

· Běžná komunikace nevyžaduje bezprostřední blízkost druhé osoby. Můžeme mluvit přes místnost, můžeme při komunikaci umývat nádobí apod. Při použití AAK musíme být většinou v bezprostřední blízkosti toho druhého a musíme věnovat pozornost jen komunikaci. Měli bychom myslet i na to, že někdo nemá rád fyzický kontakt a bezprostřední blízkost druhé osoby.

· Když člověk neumí komunikovat, neznamená to ještě, že komunikovat nechce.

· I ten, kdo komunikovat neumí, je člověkem. A člověk má právo projevit svou vůli a rozhodnout se. Neměli bychom s takovým člověkem jednat jako s věcí, rozhodovat za něj a mluvit na něj jen v příkazových větách.