O moci a bezmoci

 

Žijeme v kruhu moci a bezmoci a všichni jsme bezmocní v rukách osudu. Jsme lidé. Toužíme být mocnými. Mocný člověk je v našich představách silný a úspěšný. Mocný člověk spoutává bezmocné a vládne jim železnou rukou. Dokáže jim vnutit svou vůli. A bezmocní jsou pro mocné jen hračkou. Prachem, co sedá na kraj cesty, kterou kráčí ti mocní. Špínou, co usedá na jejich boty. Mocní zkrátka vládnou a pohrdají bezmocnými.

 

Ale moc nepřináší jen sílu a úspěch. Kdo z mocných si uvědomí, že vlastně každou přibývající špetkou moci slábne? Moc je zákeřná a nenápadně spoutává zodpovědností k těm, nad nimiž stojí. Až najednou spoután není ten bezmocný.

Mocný rozhoduje a každým rozhodnutím zatíží svoje svědomí pochybnostmi. A každá pochybnost svědomí kousek po kousku ničí. Moc je nebezpečná. Moc zapírá pokoru a tiše ukrajuje z lidské soudnosti. Křiví charakter touhou po ještě větší moci. Moc oslní, aby v zápětí oslepila, a slepý se stává bezmocným.

 

Kdo by však toužil být bezmocným? Bezmocný snadno své bezmoci podlehne a propadá se do beznaděje. Otráví svou duši záští nad svým osudem, zapírá osud a touží se stát mocným. Vzdoruje osudu a bojuje, aby se mocným stal. Na cestě za mocí špiní všechny hodnoty, které mu stojí v cestě. Touží se stát mocným a vládnout bezmocným. A možná jednou vládnout bude. Přitom si ani neuvědomí, že se pomalu sám stává otrokem své moci. 

 

Bezmocný člověk není slabý. Má v sobě sílu nechat se vést. Stává se silným v okamžiku, kdy dokáže přijmout svůj osud a dokáže se vyrovnat se svou bezmocí. V tom je jeho síla. A bez té síly není ani mocných. Jen bláhový hlupák usiluje o moc nad bezvýznamnou hromádkou prachu u svých nohou.

 

Mocným se člověk nestane, mocným se rodí. Vládnout dokáže jen ten, kdo si uvědomí bezmoc a vnímá její skrytou sílu. Jen člověk, který netouží po moci, stává se mocným a dokáže spravedlivě vládnout. Jen člověk, který si uvědomí odpovědnost za ty, kterým vládne, jen ten, kdo si dokáže udržet důvěru bezmocných, jen ten se stává skutečně mocným. Moc spočívá v moudrosti těch, kteří vládnou.

 

Moudří bezmocní žijí poklidně ve stínu mocných, smíření s osudem a šířící  světem svou vnitřní sílu. Mocní stojí vysoko nad bezmocnými. Mocní vládnou. A moudří mocní chrání bezmocné svým stínem. Žijeme v kruhu moci a bezmoci a všichni jsme bezmocní v rukách osudu. A moudří to ví.....